Nesplnilo se mi to úplně doslova, ale z velké části ano. A přitom mi ten sen zůstal, neztratil se.

jestli stále ještě platí Váš zájem, rád bych Vám touto cestou splnil přání 🙂 To mé jste svými příspěvky, za tu dobu, co je čtu, splnila opravdu mnohokrát. Většinou je to prosté přání – začít den pár vtipnými a inteligentními řádky.

O čem sním? Asi o ničem tak velkém jako je psaní knih či cestování, byť uznávám, že tam asi někde také jsou. Při každém návratu z cest si s sebou člověk něco přiváží a to je jedna z mála věcí, které mu ve výsledku nikdo nesebere, ale mám jeden sen, o kterém sním opravdu často – naučit se číst…

Číst se vším všudy – najít si na to čas a umět se těšit z jazyka, obratů, krásy autorovy imaginace, číst knihu všemi smysly a rozumět jí po všech stránkách – nevím, jak to ještě popsat, ale myslím, že víte, co myslím. S každou knihou se snažím, někdy to jde docela dobře, někdy vůbec ne. Výsledky bývají rozpačité 🙂

A ještě na závěr, kdybyste mohla Bolkonské vyřídit, že bude-li někdy v Plzni či v Domažlicích, je srdečně vítána a zvána na kávu? Díky.

Snění je teď hodně in – třeba poslední film Bena Stillera. Líbil se mi možná i proto, že před pár dny jsem si jeden středně velký sen splnila a dokonce o tom napsala blog (zatím do šuplíku).

Je třeba si občas některé sny splnit, aby ty ostatní zůstaly sny.