V útlé knížce Doplavat domů od Deborah Levy se dva spřátelené manželské páry s jednou dospívající dcerou rozhodnou strávit kus léta v pronajaté vile na francouzské riviéře. Ideální příležitost otestovat svou odolnost vůči ponorkové nemoci, připomenout si všechna traumata z minulosti a důvody, proč se svými nejbližšími netoužíme trávit víc volného času.
Když se pak na scéně objeví nečekaný host, je vždycky vítán. Ať už jako rozptýlení, či jako oběť. I když je to mentálně labilní dívka, na níž váš nevybíravý záletný manžel může oči nechat. Tím lépe!
Kitty, koktavá, věčně nahá, napůl šílená Kitty, obdivuje v muži básníka. Joe už takových ctitelek viděl hodně, také ho nijak nepřekvapí, když ho slečna požádá, zda by si nepřečetl něco z její tvorby. Ale ano. Určitě. Nebo ne? Obálka pod postelí. Nevím, co ti mám k tomu říct. Nevím, jestli mě to vůbec zajímá.
Kitty není básnířka, Kitty je báseň.
A není strůjcem, není původcem krizí a začátků konců. Ačkoli to tak zprvu nevypadá, je pouze nástrojem.
V brilantním doslovu upozorňuje Jana Šrámková na podobnosti, zjednodušeně řečeno, s antickými tragédiemi. Hrdinové vlečeni osudem, a divák, přihlížející, předem ví či tuší, jak to všechno skončí, a přesto kouká dál. To, že se Kitty vyspí s Joem, se dozvíme hned v úvodu. Pak se objeví Mitchell se svou střelnou zbraní, chápete to, čekáte na výstřel, tipujete, kdo koho.
„Mám uvnitř KDP.“
„A to je co, sire?“
„Kurva divnej pocit.“
Nemůžu dohromady nic napsat, protože Šrámková to napsala o tolik, ach ano o tolik lépe. Doplavat domů bych doporučila komukoli už jen proto, aby si pak mohl přečíst její doslov. Jsem uchvácena.
Odeon vstal z mrtvých a otevřel další rok v novém šatu. Je to šílená grafika a v edičním plánu je několik věcí, z nichž jsem rovněž trochu na rozpacích, ale budu optimistická, ráda se nechám mile překvapit.
Krom doslovu bych zmínila taky článek v NY Times od Francine Prose (k nalezení zde). Není geniální, Prose třeba, snad zbytečně, vytahuje některá témata, která, ač závažná, jsou bezesporu v knize záměrně odbavena stručnou zmínkou, místy až klišovitě. Ale je to pro informaci velmi dobře napsané, pokud si chcete vytvořit jasnější představu, co vás tady u bazénu s šesticí výletníků čeká.
„Proč sis nepřečetl moji b-b-b?“
Přečtěte si, prosím, její b-b-b, je fakt dobrá.
Nepodceňujte tuto útlou knížku, skrývá velké věci.